Tematem prispevku je komparace pravni upravy preprimarniho vzdelavani obsazene jak v ceskem pravnim radu, tak i v zahranicnich v Anglii, Francii a Rakousku. Zdurazneno budiz, ze text se omezuje toliko na oblast verejneho skolstvi. Staty pro jejich srovnavani byly zvoleny jednak s prihlednutim ke spolecne tradici (Dolni Rakousko) a dale pak s ohledem na jejich vyznam, ktery zaujimaji v ramci kontinentalniho pravniho systemu (Francie), resp. s ohledem na znacnou odlisnost jejich systemu (Anglie).

Prispevek si klade za cil, odpovedet na nasledujici otazky: v cem se pravni predpisy shoduji, v cem se pravni predpisy lisi a co muzeme z pravnich predpisu prevzit do nasi legislativy. Jinak receno, cilem prispevku je identifikovat rozdily mezi pravni upravou preprimarniho vzdelavani (dle klasifikace ISCED - 0) vybranych evropskych zemi - Anglie, Francie, Rakousko s pravni upravou CR a pripadne doporucit vhodna legislativni opatreni, ktere by mohl cesky zakonodarce prijmout za ucelem zkvalitneni ceske pravni upravy.

Zakladnimi texty pro obsahovou srovnavaci analyzu jsou:

1. co se tyka ceskeho pravniho systemu, je predmetem zkoumani zakon c. 561/2004 Sb., o predskolnim, zakladnim, strednim, vyssim odbornem a dalsim vzdelavani, ve zneni pozdejsich predpisu (tzv. skolsky zakon);
2. ve francouzskem pravnim systemu se jedna o pravni predpis c. 90-788 z 6. 9. 1990 o organizaci a fungovani materskych a zakladnich skol a nektere clanky (decret relatif a l'organisation et au fonctionnement des ecoles maternelles et elementaires) ze zakona o vzdelavani (Code de l'education);
3. v anglickem pravnim systemu se jedna o zakon o peci o dite (Childcare Act) z roku 2006 a jeho novelu z roku 2016;
4. konecne v rakouskem pravnim systemu pak zakon o predskolnim vzdelavani (Kindergartengesetz).

Vsechny shora uvedene zakony jsou zkoumany ve zneni platnem a ucinnem v dobe vypracovavani prispevku. Jedna se o primarni dokumenty, nebot legislativa je zakladni zdroj.

Ve srovnavaci analyze se hledali shody pripadne rozdily mezi skolnim zakonem (CR) a v uvedenych zakonech v techto oblastech (tematech):

• Cile vzdelavani (SS 33)
• Organizace vzdelavani (SS 34, SS3 5)
• Zrizovatele materske skoly (SS 8)
• Vzdelavaci program (SS 3 a SS 4)
• Reditel materske skoly a jeho kompetence (SS 164)
• Financovani materske skoly (SS 160) a s tim souvisejici podminky (v CR zapis v rejstriku skol - SS 141)

Srovnavaci obsahova analyza pravnich norem vybranych zemi - souhrn

Pravni predpisy se shoduji v techto oblastech:

1. cile vzdelavani: rozvoj schopnosti, dovednosti a osobnosti deti - tj. v individualnim pristupu,
2. reditel materske skoly a jeho kompetence: v pedagogicke kompetenci - tj. v odpovednosti za pedagogickou uroven vzdelavani,
3. financovani materske skoly: ve financovani platu a nahrad platu pedagogickych pracovniku ze statniho rozpoctu.

Pravni predpisy se lisi v techto oblastech:

Co muzeme prevzit z Francie a Anglie?

S ohledem na velke mnozstvi dokumentu tykajicich se predskolniho vzdelavani a uzkeho zorneho pole prispevku, bych doporucovala vice zapojit rodice do vzdelavani jejich deti. Osobne jsem presvedcena o vyznamu existence skolni rady, tak jak je zakotvena ve francouzskem pravnim radu. Na druhou stranu je treba rici, ze pokud by se cesky zakonodarce mel inspirovat francouzskou pravni upravou, musel by nutne slozeni takoveto rady uzpusobit podminkam fungovani materskych skol v CR. Po mem soudu by tedy vhodni clenove takoveto rady v podminkach ceskeho pravniho radu byli reditel skoly, ucitele, zastupci rodicu a zastupce zrizovatele. Dale pak s ohledem na poznatky pedagogiky, tez vyvojove a socialni psychologie by mel nas zakonodarce zvazit dolni hranici vzdelavani deti v materskych skolach. V teto souvislosti by se nabizelo otevrit uvahy nad navracenim ustanoveni do ceskeho pravniho radu, podle ktereho se v materske skole deti vzdelavaji zpravidla od 3 let (novela cislo 178/2016 Sb. skolskeho zakona dala povinnost materskym skolam prijimat deti od 2 let veku od 1. 9. 2020). Vzdelavani deti v ranem veku prenechat do detskych skupin, pripadne jesli, stejne jako tomu je v Anglii.

Co muzeme prevzit z Rakouska?

Osobne jsem hluboce presvedcena o smysluplnosti povinnosti zakonnych zastupcum omluvit dite ze vzdelavani, pokud onemocni infekcni chorobou nebo pokud infekcni chorobou onemocni i nekdo z rodiny, a to na tak dlouho, dokud nebudou vsichni zdravi (jak clenove rodiny, tak i deti). Reditel respektive reditelka nebo zrizovatel (provozovatel) muze v tomto pripade ukoncit dochazku, pokud zakonny zastupce po predchozim pisemnem upozorneni zataji skutecnost o onemocneni ditete nebo rodiny. Toto v nasem zakone chybi, pricemz s ohledem na praxi by bylo dobre obdobnou povinnost zakotvit i v ceskem pravnim radu. Nemoznost vyloucit dite nakazene infekcni chorobou ze vzdelavani s sebou totiz nese potencialne velka rizika. Spolehnout se v tomto ohledu pouze na rodice se mi nezda jako nejlepsi, nebot rodice jsou v mnoha pripadech motivovani nechat v materske skole vzdelavat sve dite i v tom pripade, pokud je nakazeno infekcni chorobou (napr. z toho duvodu, ze si rodice nemohou dovolit kvuli zamestnani zustat doma a nemaji ani dostatek financnich prostredku na zajisteni hlidani, resp. jineho clena domacnosti nebo pribuzneho, ktery by peci o nakazene dite zajistil).

Zaver

Je mozne konstatovat, ze ceska pravni uprava se dramaticky nelisi od pravni upravy anglicke, francouzske nebo rakouske. Dilci rozdily nicmene existuji, napr. v podobe ruznych kompetenci reditelu skoly, ruznych zrizovatelu, povinne predskolni dochazky atd.

Jak jiz bylo uvedeno vyse, cilem tez bylo mimo jine zamyslet se nad moznymi doporucenimi, ktera by mohl do sveho pravniho radu prevzit cesky zakonodarce. Me navrhy jsou nasledujici.

Primlouvala bych se za zakotveni povinnosti zakonnych zastupcum omluvit dite ze vzdelavani, pokud onemocni infekcni chorobou dite nebo rodic. Z vlastni prakticke zkusenosti totiz vim, ze mnohdy se vzdelavani ucastni i velmi nemocne deti. Jejich nemoc jim pritom nejenom muze branit v radne realizaci vzdelavani, nybrz muze ohrozovat i ostatni deti a pedagogicke pracovniky ucastnici se vzdelavani. Ceskou pravni upravu v tomto ohledu povazuji za nedostatecnou. Naopak rakouska pravni uprava, kdy reditel/ka muze v pripade nemoci ditete ukoncit dochazku, pokud zakonny zastupce po predchozim pisemnem upozorneni zataji skutecnost o onemocneni ditete, je dle meho nazoru velmi rozumna.

Dale pak jsem i proti zarazovani deti do vzdelavani v materskych skolach od 2 let veku, nebot respektuji nazory odborniku, zejmena z oblasti pedagogiky, vyvojove a socialni psychologie. Psycholog Vaclav Mertin k tomuto tematu mimo jine uvedl: ,,Umistovani dvouletych deti do materskych skol bude vzdy problematicke a z hlediska jejich vyvoje nevhodne. Skolka jako instituce nemuze nahradit rodinne prostredi.". Podivame-li se na jiz zminovane staty, jejichz pravni rady jsem zkoumala v ramci prispevku (tj. jedna se o pravni rady Francie, Anglie i Dolni Rakouska), pak zjistime, ze dolni hranice vzdelavani je urcena na 3 roky (respektive v Dolnim Rakousku na hranici 2,5 let veku ditete). Podle meho nazoru tato skutecnost neni nahodna, nybrz reflektuje shora uvedenou uvahu stran nedostatecne vyspelosti deti v obdobi pred dosazenim 3 let veku ditete, ktera z techto deti cini nevhodne subjekty pro zapojeni do predskolniho vzdelavani. Plne v tomto ohledu respektuji moderni trendy, ktere kladou co nejvetsi duraz na zapojeni rodicu do pracovniho procesu co nejdrive po porodu, avsak jsem hluboce presvedcena, ze by tyto trendy nemely dochazet uplatnovani na ukor kvality predskolniho vzdelavani. Jsem toho nazoru, ze materska skola je v prve rade vzdelavaci instituci, nikoliv mistem kam se ,,odlozi" dite, aby maminka mohla jit do prace. Tato skutecnost pritom nema vyznam jenom pro personal materskych skol, nybrz i pro vsechny deti vzdelavajici se v materskych skolach, nebot - jak kdysi napsal sir Arthur Conan Doyle - ,,Kazdy retez je silny jen tak, jak je silny jeho nejslabsi clanek.".

SEZNAM POUZITYCH INFORMACNICH ZDROJU:

Dvoulete deti do skolky nepatri. Muze to poskodit jejich vyvoj, varuje psycholog. Dostupne z: http://www.info.cz/magazin/dvoulete-deti-do-skolky-nepatri-muze-to-posko...

Pravni predpis c. 90-788 z 6. 9. 1990 o organizaci a fungovani materskych a zakladnich skol (decret relatif a l'organisation et au fonctionnement des ecoles maternelles et elementaires ). Dostupne z: https://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000000352...

Sbirky skolskych zakonu (Code de l'education). Dostupne z: https://www.legifrance.gouv.fr/affichCode.do;jsessionid=C196A1DDAEAAFEEF...

Zakon 561/2004 Sb. o predskolnim, zakladnim, strednim, vyssim odbornem a dalsim vzdelavani, ve zneni pozdejsich predpisu. Dostupne z: http://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon-ve-zneni-ucinnem-od-1-9-201...

Zakon o peci o dite (Childcare Act) z roku 2006 a jeho novelu z roku 2016, Dostupne z: http://www.legislation.gov.uk/2006?title=Childcare%20Act

Zakon o predskolnim vzdelavani (Kindergartengesetz). Dostupne z: https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=LrBgld&Gesetzesnum...