Za nezbytnou podminku realizace inkluzivniho vzdelavani povazujeme duraz kladeny na kvalitu vzdelavani a z neho plynouci prospech pro vsechny zainteresovane. Ucitele, rodice i pripadni dalsi spolupracujici musi mit k dispozici dostatecne a odpovidajici zdroje a podminky. Uvedomujeme si, ze velmi ruznorode slozeni detskych kolektivu vyzaduje vyrazne individualizovany pristup k potrebam kazdeho zaka. Na skolu vytvarejici otevrene inkluzivni prostredi jsou tak kladeny vyssi naroky, at jiz v oblasti materialni, personalni ci didakticko-metodicke a systemova podpora v teto oblasti dosud neni dostatecna.
Plne chapeme a respektujeme, ze ucitele a management skol se v soucasne dobe potykaji s mnoha problemy, obtizemi a pozadavky. Zazniva volani po systemovych zmenach, ale neni zrejme, jake ma byt jejich konkretni smerovani a jakymi dalsimi pozadavky budou provazeny.
V takove situaci neni jednoduche ani lidsky a profesne ,,fungovat", natoz se jeste orientovat na zvladani zmen, kreativitu, vize, a zaroven se ucit novym znalostem a dovednostem, ktere by mohly pomoci problemy, obtize, pozadavky ci nutne zmeny efektivne zvladat.
Balancovat lidskou kapacitou mezi realitou vsedniho dne a rozlicnymi inovacemi a pristupy, ktere jsou v nejruznejsich kontextech - a casto prekotne zavadeny, aby byly zanedlouho naopak ruseny, kritizovany a meneny, je energeticky, fyzicky i psychicky narocne.
Radi bychom Vam proto nabidli k vyuziti metodiku vychazejici z modelu The GROW a tzv. pristupu zamereneho na reseni (ten je v anglicky mluvicich zemich oznacovan jako Solution-Focused Approach). Jedna se o obecny a siroce vyuzitelny model sestavajici z postupnych kroku, jez napomahaji jednotlivcum stejne jako skolnim tymum ke zmenam podporou pri jejich planovani, tedy pri stanoveni cilu, rozvijeni a udrzovani motivace a spoluprace, ktera je nutna k posunum ve vybranem tematu.
Model The GROW je akronymem anglickych slov, ktere popisuji schema vhodneho postupu managementu zmen (rustu) v organizacich.
T - Theme, Topic - tema, jeho vymezeni a mapovani
G - Goal setting - nastaveni cilu
R - Reality - mapovani reality, provereni skutecneho stavu organizace v ramci vymezeneho tematu
O - Options - moznosti, podminky, alternativni strategie nebo postup cinnosti nutny k dosazeni cile
W - Will - mapovani a podpora vule k dosazeni cile
Metodika umoznuje ve skole pracovat na spolecnem cili, s vyuzitim podpory vsech clenu tymu, a umoznuje pracovat s konkretnim kontextem. Kroky, ktere v metodice nabizime, nejsou dogma, ktere je nutne vzdy a za kazdou cenu dodrzet, jde spise o linii, ktera umoznuje tvorivou strategickou praci s tematem.
Predkladany model si dovolujeme nabidnout skolam, ktere:
- vnimaji a veri, ze zmeny jsou treba, ale netouzi po nadmernem riziku,
- jsou proaktivni a kreativni a radeji jsou hybatelem zmen, nez aby pouze reagovaly na vynucene pozadavky na zmeny, ktere prichazeji zvenci,
- duveruji tomu, ze lze dosahovat posunu ve spolupraci s druhymi,
- preferuji konkretni a realne vystupy pred prazdnymi slovy a sliby,
- veri, ze zmena neznamena vzdy zhorseni, ale vnimaji ji take jako prilezitost ke zlepseni,
- chteji pracovat na zmenach v tymovem duchu, v dobre, bezpecne a tvurci atmosfere.
Vychazime z predpokladu, ze lide v konkretni skole jsou tim nejlepsim expertem na procesy v ni, podobne jako na zmenu, kterou si preji uskutecnit. Nenabizime zazracnou metodu, ktera neco vyresi sama o sobe. Posun ke zmene neni mozny bez vule a motivace k praci na tematu a osobni angazovanosti na nem. Pokud takova vule na vasi strane existuje, pak metodika, ktera spociva mimo jine v serii specifickych otazek, muze pomoci chapat, v jake situaci vzhledem k tematu jste, jakou roli v ni hrajete a napomuze vam experimentovat s resenim nebo zpusoby, jak ji celit.
Podstatou inkluzivniho pristupu je akceptovani individualnich potreb kazdeho ditete, zaka a studenta, neustaly duraz na kvalitu pro vsechny ucastniky vzdelavaciho procesu, zapojeni vsech deti a celkovy prospech vsech deti.
Nejvyznamnejsimi ukazateli inkluzivne orientovane skoly jsou tedy dle Bootha a Ainscowa (2007, p. 44 - 46) zejmena nasledujici:
V oblasti budovani komunity
- Kazdy se citi ve skole prijiman a vitan (skola se jevi jako otevrena svemu okoli).
- Zaci si vzajemne pomahaji.
- Pedagogove a dalsi zamestnanci skoly mezi sebou dobre spolupracuji.
- Pedagogove a zaci spolu jednaji s uctou.
- Mezi pedagogy skoly a rodici zaku existuje partnersky vztah.
- Zamestnanci skoly a clenove spravniho organu (pozn. rady skoly, pripadne zastupci zrizovatele) dobre spolupracuji.
- Do skoly se zapojuji vsechny mistni komunity (v ceskych podminkach muzeme tento prvek vnimat jako otevrenost skoly smerem k jejimu okoli, spadove oblasti, komunite, obci apod.).
V oblasti stanoveni a podpory inkluzivnich hodnot
- Vsichni zaci jsou motivovani a podporovani v tom, aby dosahli uspechu.
- Myslenka inkluze je sdilena pedagogy, zaky, rodici i ostatnimi zamestnanci skoly.
- Vsichni zaci jsou ocenovani.
- Zaci i pedagogove se k sobe chovaji jako clovek k cloveku a take se vzajemne cti a respektuji se ve svych ,,rolich".
- Pedagogove se snazi odstranovat prekazky v uceni a v zapojeni zaku ve vsech aspektech cinnosti skoly.
- Skola se snazi minimalizovat vsechny formy diskriminace.
V oblasti vytvareni skoly pro vsechny
- Jmenovani zamestnancu skoly do funkci a karierovy postup pedagogu jsou spravedlive.
- Vsem novym zamestnancum skoly se pomaha, aby si ve skole zvykli.
- Skola dba na to, aby prijimala vsechny zaky ze sve spadove oblasti.
- Skola dba na to, aby byly jeji prostory fyzicky dostupne vsem osobam.
- Vsem novym zakum se pomaha, aby si ve skole zvykli.
- Skola sestavuje ucebni skupiny tak, aby byli zapojeni a doceneni vsichni zaci.
V oblasti podpory prirozene ruznorodosti
- Vsechny formy podpory ruznorodosti jsou koordinovany.
- Cinnosti v oblasti rozvoje zamestnancu napomahaji zamestnancum skoly reagovat na ruznorodost studentu.
- Koncepce ,,specialnich vzdelavacich potreb" zaku jsou inkluzivni.
- Za ucelem omezeni prekazek v uceni a za ucelem zapojeni vsech zaku je pouzivan provadejici predpis pro podporu naplneni vzdelavacich potreb zaku.
- Cile a mechanismy podpory osobnostniho rozvoje zaku jsou v souladu se skolnim vzdelavacim programem a s cili v podpore uceni.
- Podpora pro ty, kteri se uci vyucovaci jazyk (v nasem pripade cesky) jako cizi jazyk, je koordinovana s podporou uceni.
- Jsou minimalizovany pripady vylouceni ze skolnich aktivit z kazenskych duvodu.
- Jsou minimalizovany prekazky v dochazce.
- Jsou minimalizovany pripady sikany.
V oblasti organizace uceni (vyucovaci metody a formy, hodnoceni apod.)
- Vyuka je planovana tak, aby se zapojili a profitovali z ni vsichni zaci.
- V hodinach se sleduje a podporuje zapojeni vsech zaku.
- V hodinach se rozviji porozumeni odlisnostem.
- Zaci jsou aktivne zapojeni do vlastniho procesu uceni.
- Zaci pri uceni vzajemne spolupracuji.
- Hodnoceni prispiva k dobrym vysledkum vsech zaku.
- Kazen zaku je zalozena na uvedomelosti a na vzajemne ohleduplnosti a ucte.
- Ucitele provadeji planovani, vyuku a hodnoceni kooperativne.
- Asistenti pedagoga podporuji uceni a zapojeni vsech zaku.
- Domaci ukoly prispivaji k uceni vsech zaku.
- Vsichni zaci se ucastni mimoskolnich aktivit.
V oblasti mobilizace vnitrnich a lokalnich zdroju
- Rozdily mezi zaky se vyuzivaji jako zdroj pro vyuku a uceni.
- Plne se vyuzivaji odborne znalosti pedagogu i ostatnich zamestnancu skoly.
- Pedagogove skoly vytvareji zdroje na podporu uceni a zapojeni vsech zaku.
- Vyuzivaji se zdroje z cele komunity.
- Skolni zdroje jsou spravedlive rozdelovany a vyuzivany ve prospech inkluze.
Chystame se na cestu aneb mapovani reality
Seriozni vykroceni na cestu k inkluzi si lze jen tezko predstavit bez adekvatni revize stavajiciho stavu a vyuzitelnych zdroju. Posouzeni stavajiciho stavu ve skole ve vztahu k inkluzi muze zacit prostou diskusi na dane tema v ramci vedeni skoly nebo pro tento ucel sestavene skupiny (napr. sirsiho vedeni, rozsireneho o poradenske pracovniky ve skole, cleny Rady skoly apod.).
Pro skoly, ktere chteji postavit svuj planovaci proces na skutecne hloubkove evaluaci cetneho mnozstvi podrobnych prvku inkluzivniho prostredi, muzeme doporucit dlouhodobe provereny a osvedceny nastroj, publikovany v mezinarodne uznavanem textu Tonyho Bootha a Mela Ainscowa s nazvem Index for Inclusion (v ceskem prekladu Ukazatel inkluze).
Sestaveni skolniho akcniho tymu a zahajeni jeho cinnosti
Spatruje-li vedeni skoly ve snaze realizovat zmeny v prostredi skoly vyzvu a rozhodne-li se na cestu smerem k inkluzi vydat, je treba s timto zamerem seznamit pedagogicke pracovniky skoly (samozrejme je mozne zahrnout i nepedagogicke pracovniky, pripadne dalsi osoby, ktere v kontextu vasi skoly povazujete za relevantni).
Zacnete s ,,Proc"
Je dulezite pokusit se vysvetlit, proc je pro vedeni tema dulezite, proc povazuje za vhodne se o zmeny smerem k inkluzi pokusit, jake benefity lze z tohoto procesu ocekavat a co lze ocekavat od samotneho prubehu procesu planovani zmen. Cilem by vzdy melo byt to, aby ocekavany stav byl stavem priznivejsim, a to pro vsechny zucastnene - zaky, pedagogy i rodice. Nelze ocekavat entuziasmus a vuli ke zmene tam, kde by cast zainteresovanych subjektu realne tratila. Pokud se objevuji odmitave postoje k realizaci zmen, neochota se na nich podilet, silne zamereni na problemy, ktere brani zmenam, obtize, prekazky, pak je vhodne je respektovat a zaroven nespoustet ze zretele cil. Tedy zvolit postup, ktery bere na vedomi negaci, ale ma stale na zreteli dosazeni cile. Pri negaci cile je dulezite neuviznout na miste a zamerit se na budovani a posilneni povedomi o reseni. Postoje a argumenty udrzujici status quo a neochotu ke zmenam lze prekonat vecnym a silnym zamerenim na aspekty podporujici posun zadoucim smerem. Pri negaci je dulezite trvat na vytvoreni referencniho ramce, ktery umozni posun, tedy pokud se napr. objevi nazory, ze cile realizovat nejde, akceptujete je a zaroven se obratem ptejte po moznostech a podminkach, za jakych by to jit mohlo, podporte nositele ,,problemu", aby prinesl jeho ,,reseni".
V ramci realizace projektu Cesta k inkluzi se osvedcilo zahajit spolupraci s uplnym ci sirsim okruhem pedagogickych pracovniku skol prostrednictvim spolecnych workshopu na tema inkluzivniho vzdelavani. V ramci danych workshopu byl podrobne predstaven koncept inkluzivniho vzdelavani, jeho vychodiska a charakteristiky, byl charakterizovan soucasny stav ceskeho vzdelavaciho systemu ve vztahu k rozvoji inkluze, otevrene bylo popsano mnozstvi moznych barier, potreb skol, ale take pozitivnich dopadu, ktere muze podpora inkluzivniho vzdelavani prinest vsem zucastnenym - zakum, pedagogum, rodicum i sirsi komunite nebo obci. Byl venovan prostor diskusi nad souhlasnymi i nesouhlasnymi stanovisky, obavami, pranimi ci vyjasneni vzajemnych ocekavani v ramci budouci spoluprace na tvorbe strategickych planu.
Pri sestaveni Skolniho akcniho tymu je postupovano tak, aby se stal reprezentativnim tymem s charakterem focusove skupiny, ktera bude mit adekvatni mandat pro planovani za cely pedagogicky sbor (v pripade potreby i za nepedagogicke pracovniky skoly), pripadne za dalsi dulezite zainteresovane subjekty relevantnimi pro spadovou oblast skoly a jeji komunitu. Cleny Skolniho akcniho tymu by se tak mely stat osoby, ktere maji duveru, dostatecnou chut a motivaci pracovat a v neposledni rade schopnost sva rozhodnuti obhajit a vysvetlit pred svymi kolegy.
Priklad reprezentativniho slozeni Skolniho akcniho tymu:
- zastupce/zastupci vedeni skoly (reditel, zastupce reditele) - ma-li byt snaha o skutecne prosazeni zmen co nejefektivnejsi, povazujeme za nezbytnou ucast kompletniho vedeni skoly, tedy reditele i jeho zastupce ci zastupcu,
- zastupce/zastupci poradenskych pracovniku (vychovny poradce, metodik prevence, pripadne skolni specialni pedagog atd.),
- zastupce/zastupci z rad pedagogu 1. stupne ZS,
- zastupce/zastupci z rad pedagogu 2. stupne ZS,
- zastupce/zastupci jednotlivych predmetovych komisi,
- dalsi vybrani vyznamni pedagogicti pracovnici skoly (pedagogove pozivajici autority v ramci pedagogickeho sboru, ucitele, na jejichz nazor je v ramci pedagogickeho sboru bran zretel, aktivni motivovani pedagogove otevreni prosazovani novych postupu prace apod.),
- zastupce/zastupci rodicovske verejnosti,
- zastupce zrizovatele/predstavitele municipality,
- dalsi relevantni clenove PS (zastupce skolskeho poradenskeho zarizeni, NNO apod.).
Popisujeme vlastni cil cesty - formulace vize inkluzivni skoly
Za jeden ze zakladnich principu inkluzivniho vzdelavaciho prostredi povazujeme respekt k nahledu vsech zucastnenych stran (vedeni, pedagogu, zaku, rodicu, zrizovatele, pripadne komunity) na fungovani skoly a zivot v ni. Z toho duvodu jsme se rozhodli jako zaklad pro budouci strategicke planovani konkretnich cilu, opatreni a aktivit navrhnout formulovat vizi inkluzivni skoly ve strukturovane podobe, ktera zohledni mozny nahled sirsiho spektra zainteresovanych subjektu. Pokud skole nevyhovuje formulace vize ,,z pohledu aktera", muze rovnez uplatnit pohled ,,na aktera", tedy formulaci toho, jake kompetence, vlastnosti, schopnosti apod. by mel mit dany akter v inkluzivnim skolnim prostredi, jak by mel ve vztahu k tomuto prostredi jednat apod. Je rovnez mozne oba uhly pohledu kombinovat.
Dilci casti vize inkluzivni skoly
- zakladni smerovani skoly a charakteristika zacileni jejiho vychovneho a vzdelavaciho pusobeni - ,,profil" zaka opoustejiciho skolu,
- vize inkluzivni skoly z pohledu zaku (ve vztahu k zakum),
- vize inkluzivni skoly z pohledu jejich pracovniku (pedagogu) ci ve vztahu k pedagogum,
- vize inkluzivni skoly z pohledu jejiho managementu (ve vztahu k managementu),
- vize inkluzivni skoly z pohledu rodicu (ve vztahu k rodicum),
- vize inkluzivni skoly z pohledu dalsich relevantnich subjektu nebo ve vztahu k nim (zrizovatel, komunita, partneri).
Vize inkluzivni skoly z pohledu zaku (ve vztahu k zakum)
Dalsi cast vize doporucujeme formulovat s tim, ze se clenove tymu pokusi prijmout pohled z perspektivy zaka, tedy pokusit se vymezit, jak by melo vypadat prostredi inkluzivni skoly z pohledu deti, ktere ji navstevuji. Casove narocnejsi, ale o to autentictejsi variantou je samozrejme zapojeni samotnych zaku do formulace dane casti vize. Clenove tymu tak mohou napriklad v ramci k tomuto ucelu usporadanych komunitnich kruhu ve tridach nebo v ramci jine formy mene formalni diskuse s detmi hledat spolecne odpovedi na otazky:
Jak by podle deti mela vypadat idealni skola, do ktere rad chodim, ve ktere se mi dobre uci, ve ktere mam kamarady a kam se rano po probuzeni budu tesit?
Jak by melo vypadat skolni prostredi, ve kterem se deti citi vitane a prijimane?
Jak by mela vypadat skola, ve ktere se deti citi bezpecne?
Jak by mela vypadat skola, ktera me dobre pripravi na dalsi studium a na zivot?
Jak by mela vypadat skola, kde mam dobre vztahy se spoluzaky i uciteli?
Jak by mela vypadat skola, abych byl hrdy na to, ze do ni chodim?
Vize inkluzivni skoly z pohledu jejich pracovniku (pedagogu) ci ve vztahu k pedagogum
Nasledujici cast vize by mela byt pro cleny tymu teoreticky nejsnaze formulovatelna, jedna se totiz o formulaci predstavy, ktera je pro vyznamnou cast tymu naprosto prirozenou a vlastni, tedy vizi inkluzivni skoly z pohledu pedagoga, eventualne v pohledu na pedagoga. Tym by mel formulovat predstavu pracoviste, ktere z pohledu jeho zamestnancu naplnuje podstatne prvky inkluzivniho prostredi - otevrenost, bezpeci, spolupraci, sdileni inkluzivni kultury, politiky, hodnot a praxe. Tedy, muze opet hledat odpovedi napriklad na nasledujici otazky:
Jaky ma byt pedagog v inkluzivni skole?
Jak ma vypadat skola (pracoviste), na nemz se jako pedagog citim dobre, kde mam vytvoreny adekvatni podminky pro svou praci a kde citim podporu vedeni i kolegu?
Jak ma vypadat prostredi, kde citim respekt ke sve praci a kde se citim adekvatne ohodnocen?
Jak je pro me dulezite, aby v prostredi skoly byl respektovan muj nazor a pohled na vec, me potreby nejen jako zamestnance, ale take jako kolegy a cloveka?
Je pro mne dulezita moznost otevrene a vzajemne se respektujici komunikace a spoluprace s vedenim, kolegy, poradenskymi pracovniky, rodici i zaky?
Je pro mne dulezita moznost dalsiho profesniho a osobniho rozvoje a jeho podpora v ramci skoly?
Je pro me dulezite, aby skola byla dynamickym prostredim, kde se nebojime zkouset nove veci a kde spolecne hledame cestu k neustalemu zlepsovani?
Vize inkluzivni skoly z pohledu jejiho managementu (ve vztahu k jejimu managementu)
V pripade teto casti vize obracime svou pozornost k pohledu, ktery je vlastni pocetne velmi omezenemu spektru osob, nicmene z hlediska realne moznosti prosazeni zmen se jedna o pohled nesmirne dulezity. Podtrhuje take vnimani managementu skoly jako integralni soucasti jejiho pedagogickeho tymu, ktery disponuje vyraznejsimi pravomocemi a zodpovednosti, ale take pravdepodobne specifickymi potrebami, ktere si nemusi vsichni kolegove v kazdodenni praxi vzdy plne uvedomovat. Opet je mozne ,,odrazit se" v tomto procesu napriklad od nasledujicich otazek:
Jak ma jednat management inkluzivni skoly?
Jake prvky podpory a v jake mire potrebuji clenove vedeni skoly pro adekvatni naplneni sve role?
Jak by podle nas mela vypadat bezpecna a otevrena komunikace mezi vedenim a pedagogy?
Co se bude dit s nedostatky a problemy, ktere identifikujeme?
Vize inkluzivni skoly z pohledu rodicu (ve vztahu k rodicum)
Analogicky ve vztahu k vyse uvedenemu je mozne formulovat take dalsi cast vize inkluzivni skoly, tentokrat z pohledu rodicu ci ve vztahu k nim. Je treba vychazet z predpokladu, ze jednim z dulezitych ukazatelu inkluze ve skole je prave mira otevrenosti jejiho prostredi, a to predevsim ve vztahu k rodicum, mira komunikace s rodici, mira uplatneni partnerskeho pristupu a mira snahy o participaci rodicu na podstatnych aspektech zivota skoly a jeji komunity, jiz by meli byt integralni soucasti. Protoze aplikace partnerskeho principu vyzaduje aktivni pristup na obou stranach, povazuje za vhodne v ramci vize explicitne zminit take ulohu rodice. Opet je mozne poznamenat, ze za idealni variantu je mozne povazovat zapojeni rodicu do formulace teto casti vize.
Tymovy workshop pro praci s vizi
Tymovy workshop muze usnadnit zakladni praci s vizi a zamerem a napomaha koncentraci na vytvareni obrazu zadouci budoucnosti za pomoci vyjednavani. Muze se zdat, ze prace s vizi je v pomeru k nasledne realizaci (ceste k naplneni vize) jednoducha ci casove nenarocna. Dle nasich zkusenosti tomu tak neni. Cim vice casu venujeme ,,hre" s vizi, tim lepe ji fixujeme a usnadnujeme si dalsi postupy. Cas a energie, venovane praci s vizi, se zhodnoti v dalsim prubehu tvorby a predevsim realizace planu na ceste k uskutecneni vize.
Rozhodnete-li se nabizeny model workshopu vyuzit, dovolujeme si doporucit venovat mu dostatecny cas a prostor, nejlepe mimo skolu. Muze se jednat o celodenni nebo dvoudenni aktivitu. Takto pojaty workshop napomaha ukotveni jednotlivych akteru v zameru, podporuje motivaci a spolupraci pri jeho realizaci.
Jak jsme pripraveni na cestu aneb hodnoceni podminek pro naplneni cile (vize) prostrednictvim SWOT a GAP analyzy
V navaznosti na formulaci jednotlivych casti strukturovane vize inkluzivni skoly, pripadne v navaznosti na realizovany workshop, jehoz vystupem by mela byt rovnez formulace vize, je treba realizovat hodnoceni stavajicich podminek skoly ve vztahu k moznostem smerovani k naplneni stanovene vize.
Rizeni, zvladani a pomoc pri realizaci zmen jsou ukoly provazene velkou zodpovednosti. Abychom mohli pri rizeni zmen minimalizovat pripadne problemy spojene s prechodovym obdobim, je dobre hodnoceni podminek pro realizaci zmen provest s vyuzitim nektere z osvedcenych metod. V dalsi fazi planovaciho procesu proto navrhujeme realizovat hodnoceni podminek pro naplneni formulovane vize prostrednictvim situacni (SWOT) analyzy. SWOT analyza je v obecne rovine komplexni metodou kvalitativniho hodnoceni veskerych relevantnich aspektu a podminek pro reseni vybrane problematiky (v tomto pripade smerovani k naplneni vize, resp. jeji dilci casti, pripadne fungovani nejakeho subjektu, systemu, tedy v nasem pripade skoly. Blize se SWOT analyze nevenujeme, jde o nastroj, ktery je uz ve skolach docela znamy.
GAP analyza je nastrojem, jak posoudit mezeru mezi skutecnosti a potencialni budoucnosti a zaroven pomaha formulovat odpoved na otazku: ,,Jak identifikovanou mezeru prekonat?".
Jednotlive faze analyzy mezer:
- kontrola systemu fungovani skoly - zhodnoceni funkcnosti stavajicich postupu, vlastnosti a vzorcu jednani vzhledem k vizi,
- vypracovani pozadavku ke zmene - v tomto kroku si skola urci strategicke cile nutne pro zavedeni noveho systemu tak, aby byla podporena zadouci zmena,
- porovnani stavajicich postupu zadoucich pro zmenu - zahrnuje srovnani ruznych vlastnosti a atributu stavajicich a navrhovanych postupu,
- dusledky zavadeni a realizace zmeny - zde se popisuji rizika, ktera jsou spojena s posuny a vyvojem noveho procesu,
- doporuceni k realizaci - diky zpetne vazbe a opatrenim vzeslym z analyzy se vyplni mezery mezi stavajicim a pozadovanym stavem.
Kombinace SWOT analyzy a GAP analyzy je velmi vhodna prave tam, kde potrebujeme dlouhodobe planovat a zaroven sestavit plan kroku na kratsi obdobi ke splneni operativnich cilu. SWOT analyza je slozitejsim souborem mnoha aspektu, zatimco GAP analyza cili zejmena na procesy v organizaci.
Hledame partnery na cestu
Nasledujici aktivita, navazujici na formulaci a hodnoceni vize inkluzivni skoly, by mela prispet k dotvoreni obrazu o sirsich podminkach a zdrojich, ktere jsou skole na cestu smerem k inkluzi k dispozici. V teto konecne fazi pripravy na cestu pujde predevsim o hodnoceni personalnich kapacit mimo samotnou skolu, a to prostrednictvim takzvane analyzy akteru (nekdy se podobnym aktivitam take rika analyza zainteresovanych subjektu neboli Stakeholders Analysis). Hodnoceni lze provadet ve vztahu k osobam, ale lze tak cinit napriklad i ve vztahu k institucim, pripadne oba uvedene pristupy kombinovat.
Analyza akteru a jeji vystupy mohou slouzit clenum skolniho akcniho tymu predevsim jako podklad pro budovani ci rozsirovani partnerske site skoly, podklad pro budouci vyjednavani, efektivni lobby ci snahu o eliminaci potencionalnich prekazek na ceste k inkluzivni skole apod.
Jedna se tedy o urceni vyznamnych zainteresovanych subjektu, ktere at uz v kladnem nebo zapornem slova smyslu vstupuji ci mohou vstupovat do naplnovani stanovenych vizi skoly a ovlivnovat naplnovani strategickeho planu skoly na budovani inkluzivniho vzdelavaciho prostredi.
V ramci polozky ,,ZAJEM" clenove tymu hodnoti, do jake miry se hodnoceneho subjektu deni ve skole a jeho snaha o budovani inkluzivniho prostredi dotyka ci do jake miry se o dane tema zajima. Zda jej v ramci sve pozice nebo naplne prace ,,resi" a je pro nej vyznamne.
Priklad mozneho vymezeni obecnych hodnoticich kategorii (oblast ZAJEM)
Kategorie 1 - Akter se o deni ve skole vyrazne zajima (jedna se o nezanedbatelnou soucast jeho pracovni naplne, pripadne se z jineho duvodu o deni ve skole zive zajima, se skolou je v pravidelnem kontaktu, spolupracuje s ni, je s prostredim skoly relativne dobre obeznamen a lze predpokladat, ze o proces zmen projevi odpovidajici zajem, pripadne je s problematikou inkluzivniho vzdelavani ci jejich dilcich aspektu seznamen).
Kategorie 2 - Akter projevuje dilci zajem o deni ve skole (problematika vzdelavani ci cinnost nasi skoly predstavuje mene vyznamnou nebo pouze narazovou soucast pracovni naplne aktera, kontakt se skolou je spise sporadicky nebo se tyka pouze omezeneho okruhu jeji cinnosti, znalost prostredi skoly je spise ramcova nebo se omezuje na urcitou cast jeji aktivity, vyraznejsi zajem o proces zmen ve skole lze ocekavat spise v pripade, ze se zmeny budou dotykat samotne cinnosti nebo prace aktera.
Kategorie 3 - Akter projevuje o deti ve skole minimalni zajem (znalost jejiho prostredi a cinnosti se omezuje spise na dilci, verejne prezentovane informace, kontakt se skolou je sporadicky nebo se vaze jen na urcite specificke akce ci cinnosti, nelze ocekavat vyraznejsi zajem o proces zmen ve skole, pokud se vyrazneji nedotknou pracovni naplne nebo jinych zajmu aktera. Samotnemu tematu inkluze akter nepriklada vyraznejsi vyznam, pripadne je mu jeho obsah neni prilis znam).
Druhym prvkem, ktery clenove skolniho akcniho tymu hodnoti, je ,,POSTOJ" nebo chcete-li stanovisko, ktere subjekt smerem k inkluzi a k pripadnemu procesu zmen v prostredi skoly zastava. Zda je pro neho inkluzivni profilace skoly prijatelnym a pozitivne prijimanym cilem ci naopak atd. Doplnme, ze pokud postoj subjektu neni clenum tymu znam, mohou se dle dostupnych relevantnich informaci pokusit o ,,kvalifikovany odhad" nebo pole v danem case nevyplnit (pripadne doplnit v dobe, kdy bude informace k dispozici).
Priklad mozneho vymezeni obecnych hodnoticich kategorii (oblast POSTOJ)
Kategorie 1 - Subjekt se ztotoznuje s principy inkluze a naplnovani rovnych prilezitosti ve vzdelavani, pripadne je jeho postoj teto pozici blizky, v pripade realizaci takto zacilenych zmen lze ocekavat podporu daneho subjektu.
Kategorie 2 - Postoj subjektu neni vyhraneny, vyjadruje se napriklad pouze k dilcim prvkum inkluze nebo mu cela myslenka dosud neni zcela znama. Lze ocekavat, ze subjekt by mohl proces zmen podporit, pokud mu bude jeho prinos jasne vysvetlen a nebude v rozporu s jeho zajmy. Pripadne lze ocekavat neutralni vztah k procesu, subjekt ho nepodpori, ale nebude ani blokovat.
Kategorie 3 - Subjekt se s principy inkluze spise neztotoznuje nebo je dokonce odmita. Nelze ocekavat spolupraci na realizaci zmen ci naopak, lze ocekavat spise snahy o omezeni rozsahu procesu ci v krajnim pripade o jeho nerealizaci.
Velmi dulezitym kriteriem v posuzovani subjektu je mira jeho ,,VLIVU", tedy jakou ma realnou moznost ovlivnit naplneni strategickeho planu, jednotlivych stanovenych cilu, opatreni ci aktivit. Jaka muze byt mira jeho vlivu na verejne mineni ve spadove oblasti skoly nebo dokonce jeho vlivu na financovani nekterych aktivit skoly, jeji povest, medialni obraz apod.
Priklad mozneho vymezeni obecnych hodnoticich kategorii (oblast VLIV)
Kategorie 1 - Subjekt je velmi vlivny. Podpora subjektu muze znamenat pro skolu velkou pomoc, naopak, jeho nesouhlas nebo odpor muze vyrazne znesnadnit naplneni strategickeho planu nebo jeho nezanedbatelne casti.
Kategorie 2 - Vliv ma dilci dopad. Jeho podpora muze byt prinosem, naopak, nesouhlas nebo odpor neni klicovy pro naplneni planu, ale muze negativne ovlivnit moznost naplnit dilci cile nebo nektera konkretni opatreni.
Kategorie 3 - Subjekt ma ve vztahu k procesu budovani inkluzivniho prostredi skoly jen maly vliv. Muze podporit skolu v naplneni dilcich aktivit ci jednotlivych opatreni nebo naopak, muze jejich naplneni komplikovat, ale nepredstavuje vyraznejsi riziko pro naplneni planu jako celku nebo jeho vyznamnejsich cilu a klicovych opatreni. Skolni akcni tym by se mel pokusit neopomenout ani vzajemne vztahy mezi jednotlivymi posuzovanymi subjekty, sfery jejich vlivu, schopnost vytvaret spojenectvi ci naopak riziko vzajemneho konfliktu.
Posuzovanymi aktery se mohou stat jednotlivci, skupiny ci organizace, kteri mohou byt procesem budovani inkluzivniho vzdelavaciho prostredi skoly ovlivneni nebo jej sami mohou ovlivnit. Maji urcity zajem na (ne) naplneni stanovenych vizi a nasledne zpracovaneho strategickeho planu, mohou jejich naplneni aktivne ci pasivne ovlivnit nebo dokonce v danem smyslu prijimat rozhodnuti.
Prikladem posuzovanych subjektu muze byt napriklad magistrat mesta nebo mestsky urad v roli zrizovatele, klicovi politici, klicovi pracovnici relevantnich odboru, skolska poradenska zarizeni a jejich klicovi pracovnici, neziskove organizace a jejich pracovnici, aktivni rodice, lokalni media, vyznamne osobnosti mesta nebo spadove oblasti apod.
Planujeme cestu na horizont aneb tvorba strategickeho planu skoly
Po dokonceni procesu stanoveni vizi inkluzivni skoly a mnohovrstevnateho hodnoceni podminek pro jejich naplneni ma skolni akcni tym jiz dostatek podkladu pro tvorbu vlastniho navrhu Strategickeho planu. Zatimco formulace vize byla obrazne receno stavbou ,,majaku oznacujiciho konec cesty" a v souladu s vnimanim inkluze jako procesu a rovnez jakehosi idealu je majakem, ktery eventualne nebude dosazen, ale bude pro nas bodem, ktery bude po celou dobu procesu symbolizovat cil a bude na nasi ceste spolehlivym pevnym bodem, ktery by obrazne mel byt z kazdeho useku cesty zamerovan (viz zde), nyni se budeme soustredit na cile dosazitelne, na cile, na nez z vychoziho bodu cesty dohledneme a cestu k nim jiz pred sebou vidime. Tuto cast cesty muzeme prirovnat k ceste na horizont, na nemz se nasledne budeme muset znovu rozhlednout a prehodnotit plan, vytvorit novy, zjistit, jak bude vypadat dalsi usek cesty k pomyslnemu majaku na jejim konci.
Na jake casove obdobi by tak mel byt strategicky plan tvoren?
Konecne rozhodnuti je samozrejme na clenech Skolniho akcniho tymu a vedeni skoly na zaklade jejich uvah a diskuse. Uvazovani o delce planovaciho obdobi muze na kazde skole ovlivnit mnoho promennych. Doporucujeme pro prvni Strategicky plan zvolit spise kratkodoby, maximalne strednedoby horizont. Povazujeme za vhodne, aby skola vedela, s jakymi zdroji muze pro dane obdobi pocitat, a to jak po strance ekonomicke, tak po strance personalni. Z vyse uvedeneho tedy vyplyva nase doporuceni pro volbu planovaciho useku na jeden ci dva roky. Pokud je situace na skole a v jejim okoli stabilizovana a nepredpokladaji se vyraznejsi vykyvy, je mozne zvazit i horizont napriklad trilety.
Vytyceni prioritnich oblasti a cilu Strategickeho planu
Pri hledani cilu doporucujeme zacit individualni cinnosti kazdeho ze clenu Skolniho akcniho tymu. Kazdy ze clenu Skolniho akcniho tymu by mel vybrat 3 az 5 konkretnich oblasti, na ktere by se skola dle jeho nazoru mela zamerit, aby se posunula smerem k naplneni vize.
Je rovnez mozne napriklad pozadat cleny tymu, aby za sebe vymezili napriklad jednu prioritu pro kazdou z dilcich casti vize inkluzivni skoly. Uvedeny pristup ma samozrejme sva pro i proti. Na jedne strane se snizuje riziko, ze by pri stanovovani priorit bylo na nekterou z dulezitych casti vize zapomenuto, na strane druhe se z pohledu skoly muze jevit jako nejdulezitejsi a nejprinosnejsi dat prioritu napriklad dvema az trem aspektum v ramci jedne casti strukturovane vize. Pri hledani priorit a cilu muzete opet vyuzit otazek jako:
V cem je nyni nase skola na ceste k uskutecneni vize nejsilnejsi?
Kde je naopak nejslabsi?
Kde muzeme zasadne selhat?
Co nas nejvice brzdi?
Co se musi zmenit nejrychleji, abychom mohli jit dal?
Ale take napriklad:
Co bych si osobne pral/a nejvice zmenit?
Do ceho jsem ochoten venovat svou energii a cas?
V ramci kazde ze tri az peti oblasti by mel kazdy clen tymu nasledne definovat jeden az dva konkretni cile, kterych by dle jeho nazoru skola v prubehu nasledujiciho stanoveneho obdobi mela dosahnout. Navrzene priority a cile je nasledne vhodne sepsat a predstavit tymu na viditelnem miste, hledat opakujici se prvky a podobnosti. Lze predpokladat, ze se na urcitem poctu prioritnich oblasti a potencionalnich cilu shodne vyssi pocet clenu tymu. Je take mozne sestavit zebricek nejdulezitejsich oblasti a cilu dle poctu jejich jednotlivych uvedeni.
V nasledne diskusi by skolni akcni tym mel vybrat nekolik cilu, ktere jsou dle nazoru jeho clenu nejen dulezite, ale zaroven i ve stanovenem casovem horizontu uskutecnitelne. Pokud je nektery z navrzenych cilu shledan jako vysoce dulezity, ale zaroven v danem case nerealizovatelny, lze uvazovat o jeho reformulaci, zuzeni ci specifikaci na cast, ktera jiz dle nazoru clenu tymu dosazitelna je.
Planovani kroku vedoucich k naplneni cilu
Ve chvili, kdy se tym shodl na okruhu cilu, ktere chce zaradit do Strategickeho planu a naplnit v dobe, ktera je Strategickym planem pokryta, muze pristoupit k dalsi fazi procesu planovani - stanoveni konkretnich opatreni a aktivit vedoucich k naplneni cile. Jednou z moznosti, jak otevrit diskusi nad moznostmi postupu vedoucimu k naplneni cile je polozit si v ramci setkani ke kazdemu z vytycenych cilu nekolik zakladnich otazek. Odpovedi na ne mohou byt podkladem pro formulaci dilcich opatreni a aktivit.
Kam bychom se v naplnovani cile chteli posunout v horizontu 1 mesice?
Pololeti? Jednoho skolniho roku?
Co musime udelat, abychom mohli zacit?
Co potrebujeme, abychom se mohli posunout o dalsi krok dal?
Kdo muze pro naplneni cile neco vykonat?
Co vse budeme pro naplneni cile pravdepodobne potrebovat (materialne, financne, casove, z hlediska nastaveni nejakeho procesu apod.)?
Jak pozname, ze je cil naplnen, pripadne, ze k nemu skutecne smerujeme?
Co, kdy a kde se musi stat?
Jiz opakovane jsme zminili, ze dilcimi prvky (ci ukony), jejichz realizace je nutnym predpokladem pro naplneni cile, jsou takzvana opatreni a aktivity. Vztah mezi temito prvky si muzeme predstavit jako tri patra domu. Dosazeni cile (nejvyssiho patra) je podmineno realizaci urciteho poctu opatreni (stredni patro) a pro naplneni kazdeho opatreni je treba realizovat urcity pocet aktivit (nejnizsi patro). Tedy opatreni smerujici k naplneni konkretnich cilu a aktivity smeruji k naplneni konkretnich opatreni. Aktivity by mely byt v podstate jednotlivymi ukony ci cinnostmi, ktere lze z hlediska realizace a podminek jejich realizace velmi presne popsat. Na urovni aktivit tak bude rovnez nutne vymezit zdrojoveho zajisteni, potrebne personalni kapacity, indikatory plneni, urcit odpovednost za plneni aktivity a v neposledni rade kontrolni pravomoc ve vztahu k dane aktivite.
Zapojeni dalsich akteru do procesu dokonceni Strategickeho planu
Ve chvili, kdy Skolni akcni tym dokonci praci na navrhu Strategickeho planu, mel by byt vytvoren prostor pro jeho posouzeni ze strany dalsich dulezitych zainteresovanych subjektu, kterych se cile, opatreni a aktivity navrzene v ramci planu dotykaji. Tento prostor by mel byt v ramci inkluzivniho pristupu poskytnut predevsim clenum pedagogickeho sboru, pripadne dalsim zamestnancum skoly a rodicum. Okruh osob, kterym bude poskytnuta moznost navrh Strategickeho planu pripominkovat, muze byt dle uvazeni clenu Skolniho akcniho tymu a vedeni skoly pripadne dale rozsiren, ci v opravnenych pripadech, hodnych zvlastniho zretele, mimoradne tez zuzen.
Aby byl proces pripominkovani navrhu Strategickeho planu co nejotevrenejsi, je treba zvolit mechanismus, ktery zaruci co nejsirsi informovanost zainteresovanych subjektu. Cleny pedagogickeho sboru je mozne informovat napriklad v ramci setkani, ktere bude venovano predstaveni planu a nasledne diskusi nad jeho obsahem. Setkani muze predstavovat zahajeni procesu pripominkovani.
Rodice je mozne, napriklad prostrednictvim dopisu ci informacniho letaku distribuovaneho prostrednictvim zaku, seznamit se skutecnosti, ze navrh Strategickeho planu byl vytvoren a je mozne jej prostrednictvim pripominkovych listu pripominkovat. Samotny text navrhu je pak mozne vyvesit na webu skoly nebo jej zpristupnit pres jiny relevantni informacni kanal, ktery skola pro komunikaci s rodici bezne vyuziva. Samozrejme je rovnez mozne pro zajemce z rad rodicu usporadat setkani spojene s prezentaci navrhu planu a diskusi nad jeho obsahem. Podobnymi mechanismy lze s navrhem Strategickeho planu seznamit i dalsi zainteresovane subjekty. Soucasti realizovanych setkani, pripadne soucasti distribuovanych dopisu ci informacnich letaku, musi byt rovnez veskere podstatne informace o moznosti a zpusobu uplatneni pripominek k navrhu Strategickeho planu. K uplatneni pripominky nebo pripominek je mozne vyuzit pripominkovych listu.
Po uplynuti stanovene lhuty se opet sejde Skolni akcni tym a dosle pripominky vyporada a dle sveho uvazeni a na podklade diskuse je bud akceptuje, nebo zamitne, pripravi informace pro pripominkujici, kteri si prali byt informovani o vysledku. O akceptaci ci zamitnuti pripominek lze v pripade vyraznejsich rozporu hlasovat v ramci Skolniho akcniho tymu, pripadne muze reditel skoly uplatnit pravo veta. Na podklade pripadnych akceptovanych pripominek je Skolnim akcnim tymem vytvorena nova, nyni jiz konecna verze Strategickeho planu.
Tvorime itinerar aneb akcni plan Cesty k inkluzi
Nyni se nachazite v bode, kdy je jiz pripraven finalni Strategicky plan, ktery je z pohledu pomyslne cesty k inkluzi mozne povazovat za podrobnou mapu nebo dokonce pruvodce. Diky planu vime, kam a proc jdeme, umime si predstavit cil nasi cesty, tusime, co zajimaveho a hodnotneho nas v jeho blizkosti ceka a jsme presvedceni, ze stoji za to vyrazit na cestu. Lze rici, ze jiz v tuto chvili mate k dispozici vse potrebne k moznemu zahajeni cesty. Jako do jiste miry doplnujici a zpresnujici aktivitu nabizime a doporucujeme moznost vypracovat pred vykrocenim k naplnovani vaseho Strategickeho planu jeste plan akcni. Ten muzeme v ramci nasi ,,cestovatelske" terminologie prirovnat k podrobnemu itinerari cesty, ktery doplnuje vytvorenou mapu v podobe Strategickeho.
Pokud Skolni akcni tym zpracoval Strategicky plan vasi skoly napriklad na obdobi dvou let, je mozne Akcni plan zpracovat na prvni skolni rok, ale samozrejme take napriklad na pololeti, ctvrtleti ci dokonce napriklad na nejblizsi mesic. Akcni plan prestavuje konkretni, jasne a detailni zarazeni prislusnych aktivit do skolniho harmonogramu. Neobjevuje se jiz nejisty casovy horizont, ale vybrane aktivity maji sve presne a pevne misto, tedy urcitou chronologickou posloupnost a razeni. Zalezi pouze na vasem uvazeni, jak rozsahle useky pomyslne cesty chcete prostrednictvim tvorby Akcniho planu podrobneji popsat a ,,rozplanovat".
Za nejkratsi relevantni casovy usek povazujeme jeden mesic. Skolni akcni tym tak ze strategickeho planu vybere nekolik konkretnich aktivit, ktere budou v prubehu daneho mesice realizovany. Jiz v prubehu tvorby Strategickeho planu byl do karet aktivit zaznamenavan predpokladany casovy horizont jejich realizace. Ten muze byt zakladnim ukazatelem pro vyber aktivit a upresneni doby, kdy dojde k jejich realnemu plneni.
Dulezitym ukazatelem vyberu muze byt take skutecnost, zda jiz skola ma k dispozici zdroje, ktere byly vymezeny jako potrebne ci dokonce nezbytne pro realizaci dane aktivity. Na samotnem pocatku naplnovani Strategickeho planu se samozrejme zpravidla jedna o vstupni aktivity, zahajujici kroky k vedouci k postupnemu naplneni jednotlivych opatreni, v druhe casti mesice nebo pro dalsi nasledujici mesic je mozne naplanovat aktivity navazujici, zahajit vstupni aktivitu noveho opatreni atd.
Ve vazbe na vymezene mesicni useky je take mozne naplanovat rovnez napriklad pravidelne schuzky Skolniho akcniho tymu, ktery bude vyhodnocovat, jak jsou jednotlive mesicni akcni plany plneny, zda se podarilo realizovat planovane aktivity a s jakym vysledkem. Z ruznych duvodu nerealizovane aktivity lze pripadne presunout do dalsiho mesice, ucinit potrebne posuny v dilcim planu pro nasledujici mesic(e) apod.
Vytvorenim Akcniho planu je jiz zcela dokoncena faze zakladni pripravy na cestu vasi skoly smerem k inkluzi.
Prejeme vam, at se jedna o cestu, kterou budete i pres mozne obtize ci jeji delku vnimat jako cestu dulezitou, prinosnou a obohacujici.
Tento prispevek vznikl jako vytah rovnomenne publikace z projektu ,,Cesta k inkluzi: od segregace k pozitivni diverzite ve skolstvi", reg.c. CZ.1.07/1.2.00/47.0008, ktery je spolufinancovan z Evropskeho socialniho fondu a statniho rozpoctu Ceske republiky.